Přátelství – vztah?
Už delší dobu chodím na brigádu. Dříve jsem tam nikoho neznal: Až postupem času jsem poznal pár kamarádů díky bráchovi, protože byli z jeho třídy. Ted se s nima znám docela dobře a jsem rád. Ale měl jsem zájem poznat více lidí. Byli tam jiní, pěkné dívky zvlášť jedna se mi líbila a líbí. Tu jsem tam trošku poznal až po nějaké době, skoro rok potom , co jsem tam nastoupil. Nejdříve jsme si jen tak povídali, potom občas zašli ven a došlo to tak daleko, že jsem se ji chtěl zeptat, jestli se mnou nechce chodit. Ten den sem se dozvěděl, že nechce kluka. Neřekla mi to z očí do očí, ani nevěděla , že se ji na to chci zeptat, asi to zavánělo ve vzduchu nebo co…. Potom začala chodit s mym kamarádem, ale bylo to v poho. Ted chodí se mnou, je to prozatím skvělej vztah, ale mezery určitě má. Netuším , jak dlouho nám to vydrží, to se teprve dozvim. Když člověk chce, tak přítele najde. Jenom to chce trochu snahy a důvtipu. Takže, pokud se někdo cítíte sám, zkuste jít do společnosti a objevit nové lidi, nové přátele, kdo ví možná i novou lásku, jenom nezoufejte , svět se nezbortí.
Anonym